💙 Přes příznivce našeho Nadačního fondu se k nám dostala žádost paní Alice Valehrachové z Brna, která v obrovském množství výdajů již nenašla prostředky na potřebné pravidelné rehabilitace nehrazené pojišťovnou. Zde je její příběh, který svědčí o tom, že si naši pozornost a podporu zaslouží.
💙 Paní Alici je 41 let, má dvě děti, Kryštofa 18 let a Marušku 13 let. Kryštof se narodil ve 29. týdnu s váhou 950 g. Na jeho péči maminka zůstala sama. Jako samoživitelka navíc splácela dluhy, které zanechal její první manžel. Muž, se kterým se rozvedla, se o syna nikdy nezajímal a nestaral. Alimenty posílá účelově, aby se nedalo podat trestní oznámení za jejich neplacení. Dnes již Kryštof studuje Gymnázium Ludvíka Daňka v maturitním ročníku a rozhoduje se kam na vysokou školu. Je také mládežnickým reprezentantem České republiky v atletice, ve skoku do dálky, a je velmi úspěšný.
Po čase paní Alice konečně poznala spolehlivého a hodného muže, nicméně život ji zkoušel znovu. Narodila se jim Maruška. Po těžkém porodu se u ní ve 2 letech objevila epilepsie a atypický autismus.
💙 V jeden osudný den dostala několik grand mal záchvatů (velký epileptický záchvat). Poté se musela vše učit znovu – mluvit, porozumět. Ztratila paměť, ocitla se ve svém světě. Postižení má na celý život a vyžaduje celodenní péči. S epileptickými záchvaty a dalšími hendikepy bojuje stále, což je pro celou rodinu velký stres. Přesto se jim daří o Marušku stále pečovat samostatně, a to i za pomoci centra Kociánka, kam ji vozí denně už od mateřské školky. Maruška v centru Kociánka navštěvuje také základní školu, kde je velmi šťastná.
💙 Dne 1. 9. 2021 začaly paní Alici bolet záda, bolest se stupňovala, až nakonec zůstala ležet na zemi. Na své nohy už se nikdy nepostavila. Diagnóza zněla ischemie míchy (míšní infarkt) neznámé etiologie. Na neurologické JIP se přidala další velká komplikace, těžký anafylaktický šok po podání antibiotik. Další hodiny byly bojem o život. Následující den prodělala embolii plic a přes veškerou snahu a péči zdravotníků je z ní paraplegička odkázána na invalidní vozík.
💙 Péče o hendikepovanou Marušku a dospívajícího Kryštofa zůstala po řadu měsíců plně na manželovi paní Alice. Ona se zatím dlouho zotavovala v nemocnici, snažila se bránit neskutečné psychické zátěži a vyrovnat se s další životní ranou. V rehabilitačním centru jí pomohli zvyknout si na vozík a sžít se s novou situací.
Manžel v době její rehabilitace začal bezbariérově upravovat dům. Celou přestavbu domu dělá svépomocí, aby co nejvíce prostředků ušetřil. Zároveň se stále plně stará o obě děti a k tomu nyní obětavě pečuje i o manželku. Jistě si umíte představit, jak je tato situace komplikovaná, finančně i psychicky.
Nejhůře to nese Maruška. Není jí stále možné vysvětlit, že máma najednou nemůže chodit a jít s ní ven nebo jet na milované koně a vyjet si na projížďku.
💙 Před onemocněním Alice pracovala jako zdravotní sestra. V současné době zaměstnání nemá, je to totiž pouze několik týdnů po návratu z rehabilitačního centra. Řeší ale návrat do zdravotnictví, které miluje a dobře mu rozumí.
💙 I přes svůj handicap by se ráda vrátila i ke svým dřívějším zájmům, organizaci táborů, práci s hendikepovanými dětmi, péči koně i jízdě na nich, sportu, četbě knih a výletům do přírody.